Konference „MORAVA 2018“

AKADEMICKÁ  KONFERENCE  „MORAVA 1918“, BRNO  3. 10. 2018:

                Ve středu 3. října 2018 byla pod patronací  Moravského kulatého stolu – volného sdružení spolupracujících moravských organizací a aktivistů – uspořádána akademická konference pod názvem „MORAVA 1918“. Konference byla obecnou součástí vzpomínkových akcí při příležitosti stého výročí vzniku Republiky Československé v říjnu roku 1918. Konala se v sále Dietrichsteinského paláce (Moravského zemského muzea)          na Zelném rynku v Brně v čase od 14 do 20 hodin. Přednášek na vybraná témata se ujalo celkem sedm lektorů, kteří následně po svém vystoupení, pokud to stanovený čas dovoloval, zodpověděli dotazy přítomných posluchačů. Text těchto přednášek bude součástí Sborníku   ke konferenci, který vydá nakladatelství Key Publishing s.r.o., Ostrava.

Doc. PhDr. Jiří Pernes, Ph.D.: Vznik Republiky Československé na Moravě.

„Zakladatelé československého státu se dušovali, že práva Moravy a Moravanů zůstanou v novém státě zachována“.

               Přednáška obsahovala nejprve stručný povšechný přehled událostí před a po 28. říjnu 1918, aby se pak soustředila na průběh těchto událostí na Moravě samotné. Skutečnost totiž byla před sto lety podstatně odlišná než jak ji už tehdy líčil soudobý tisk a než je předkládána veřejnosti v dnešních dnech. Snahy Moravanů o zachování existence v listopadu 1918 ustanoveného moravského národního výboru narazily na rozhodný odpor ze strany zakladatelů státu – veškeré náznaky samosprávy měly být umlčeny hned v zárodku. Obecné nadšení ze vzniku nového státu se na Moravě nekonalo.

ThDr. Václav Pavlosek: Úvahy tvůrců ČSR i postavení církví v novém státě.

„Nejen „Pryč od Vídně“, ale i „Pryč od Říma“. Rozkol v katolické církvi byl po vzniku Československa bolestný.

              Ve vytvořené republice vzniká Jednota československých kněží, církev ztrácí           na nátlak státu biskupy šlechtického původu, od katolické církve odchází téměř milion věřících. Vytrácí se tradiční společenské hodnoty, zhoršující se morální stav společnosti vrcholí nástupem komunistů k moci v roce 1948. Přednášející seznámil posluchače s řadou jmen významných církevních osobností, dnes neprávem zapomínaných, a s význačnými postavami katolického prostředí – například s jediným ministrem zastupujícím Moravu v první československé vládě JUDr. Mořicem Hrubanem.

Doc. JUDr. Karel Schelle, CS.c: Vývoj samosprávy na Moravě.

„V Československu neexistovala žádná samospráva- nepovažujeme-li za samosprávu to, co bylo nařízeno z Prahy.“

              Myšlenka samosprávy vznikla v roce 1848. Naplnění odstupňované samosprávy                      v  posloupnosti obec – okres – země nebylo po vzniku Československa na Moravě realizováno. Okresy nevznikly vůbec. Starostové obcí byly sice voleni občany, ale jejich volbu musela schvalovat státní správa. Zemské zastupitelstvo bylo voleno občany jen ze dvou třetin. Zbývající třetina zastupitelů byla jmenována (stejně jako zemský prezident) státem. „Samospráva“ tedy byla vytvářena rozhodováním státních úřadů.

Doc. JUDr. Jiří Bílý, CSc.: Československo: proč republika a proč ne monarchie.

„První republika byla řízenou demokracií.“

             V široké veřejnosti zůstávala náklonnost k monarchistickému zřízení i po vyhlášení republiky. Tuto skutečnost vystihl i autokratický  prezident Masaryk napodobováním zvyklostí habsburských panovníků. Lektor uvedl vývoj v chápání podoby nového státu           u jednotlivých osobností, které pracovaly na vytvoření Československa, a příčiny názorových veletočů, na jejichž základě se z přesvědčených zastánců monarchistického zřízení stali v průběhu několika málo měsíců  rozhodní republikáni.

JUDr. Michal Hoskovec: Vznik ČSR optikou pozitivního práva.

„Zánik samostatnosti Moravy proběhl při vyhlášení Československa ve zřejmém rozporu s tehdy platným právem.“

             Lidé kolem T.G. Masaryka se snažili o rozbití rakouského státu s odůvodněním, že jako mnohonárodnostní není přijatelný, aby vytvořili jiný mnohonárodnostní stát, který už přijatelný být měl. Podle pozitivního práva se dopouštěli vůči monarchii vlastizrady, aby následným převzetím rakouských zákonů do zákonů republikových stejnou činnost označili vlastizradou. Sliby dané Moravanům při vzniku Československa byla jen prázdná slova,         o jejichž splnění nikdy nebylo uvažováno.

JUDr. Milan Staněk: Právní kontinuita po vzniku ČSR a Organizační zákon.

„ Za celých 100 let od vzniku Československa zažila Morava jakousi důstojnou roli jen po dobu 15 let. Je to důvod k oslavám?“

             Recepční norma – župní zákon – organizační zákon. Nový stát jako příležitost prosadit moc ambiciózních jednotlivců. Uveden postup tvůrců Československa, kteří nepovažovali jiné slovanské národnosti v novém státě za nic jiného než za Čechy, nanejvýš hovořící odlišným nářečím. Promyšlené blokování jakékoliv zmínky o Moravanech                 a o samosprávě Moravy našlo svůj začátek v českém nacionalismu Československé republiky po roce 1918 a vrcholí v současné České republice. Morava je dnes v kómatu.

Jiří Novotný: Etnicita a zneužívání národnostní otázky v Československu.

„ Morava doplatila na svou neschopnost vzepřít se českému a německému nacionalismu.“

             Přednášející se pokusil vysvětlit postupný zánik moravského vlastenectví vzepjetím českého a německého národního obrození v počátcích 19. století, taktiku českých obrozenců při získávání Moravanů pro myšlenku jednotného češství. Na výrocích  T.G. Masaryka nebo E. Beneše bylo dokumentováno naplnění čechizace při vzniku první Československé republiky i v době jejího krátkého trvání.  Důsledky popírání moravské národnosti a odlišností ve vývoji Moravy a Čech  v současné České republice byly v závěru přednášky shrnuty v několika nejkřiklavějších příkladech.

            Ohlasy na konferenci nejlépe vystihuje výrok jednoho z posluchačů: „To by chtělo pokračování! Něco takového v televizi nikdy neuslyším. Vůbec nic jsem o těch událostech nevěděl!“

            Organizátoři z Moravského kulatého stolu ještě během závěrečné neformální besedy, která se konala s účastníky konference při malém pohoštění v prostorách Moravského zemského muzea, začali uvažovat o svolávání  diskusních setkání s veřejností za účasti odborníků na otázku samosprávy a dějinného vývoje na Moravě. A to  v pravidelných intervalech a na různých místech naší moravské Země.

Milan Trnka