Výzva ke sčítání lidu 2021

V Ý Z V A

          Při příležitosti Sčítání lidu v roce 2021 se naskýtá všem Moravanům příležitost dokázat, že zachování úcty k našim předkům, zachování historie a tradic, ani budoucnost naší vlasti Moravy nám není lhostejná.

         Přihlasme se tedy k příslušnosti k zemi Moravské, ať ji vnímáme občansky nebo národnostně, tím, že do kolonky národnost na sčítacím archu dopíšeme slovo „moravská“. K zajištění vysvětlení a alespoň částečného rozšíření povědomí o tomto aktu mezi občany je, podle názorů účastníků Moravského kulatého stolu, nutnost spojit síly všech organizací   i jednotlivců, kteří se nedokáží smířit se současnou situací v České republice, kdy je vytrvale oficielními místy existence Moravanů a země Morava popírána.

          Proto vyzýváme všechny  k rozpravě nad touto záležitostí.

          V rámci Moravského kulatého stolu budou návrhy na opatření k zajištění přihlašování se občanů k moravské národnosti na Sčítacích arších průběžně shromažďovány v Radě MKS. O realizaci vybraných návrhů a dalším postupu bude jednáno na příštím, t.j. 29. Sněmu MKS

dne 6.9.2019.Vydáno jako součást usnesení 28. Sněmu Moravského kulatého stolu v Žebětíně dne 6. dubna 2019.

Pozvánka na 28. sněm MKS

28. sněm Moravského Kulatého Stolu se uskuteční

v Brně – Žebětíněv sobotu  6. dubna 2019.

Místo konání:   Brno – Žebětín, Dlážděná č. 4 (rodinný dům proti kostelu).

___________________________________________________________________________

NÁVRH  PROGRAMU:

10:00 hod. – zápis delegátů a hostů.

10.15 hod. –  zahájení, úvod, organizační pokyny k jednání, doplnění a schválení programu.

10:25 hod. –  plnění usnesení z 27. sněmu.                             

10:35 hod. –  zpráva Mladých Moravanů o kontaktech s Evropskou svobodnou aliancí.

10:45 hod. – zprávy zástupců členských organizací MKS

11:15 hod. – rozprava k předneseným informacím.

11:45 hod. – návrhy na další činnost a rozvoj MKS.

12:15 hod. – různé, rozprava.

13:00 hod. – usnesení, zakončení Sněmu.

Možnost oběda v restauraci hotelu Žebětínský dvůr – vzdálenost od místa konání sněmu cca 150 metrů.

!!!!!!! Účastníky, kteří přijmou pozvání na 28. sněm MKS, si dovoluji požádat o včasnou informaci (nejlépe elektronicky), zda v případě dopravy vlastním autem nejsou ochotni svézt ty, kteří jsou odkázáni na veřejnou hromadnou dopravu. Děkuji! !!!!!!

předseda Sněmu MKS         

MilanTrnka

__________________________________________________________________________

                  Opakovaně žádám o nahlášení pravděpodobného počtu účastníků Sněmu z Vaší organizace kvůli zajištění občerstvení během jednání. Počet svých delegátů zatím nahlásila jen polovina členů, případně hostů MKS.

MORAVA 1918, Akademická konference k výročí 28. října 2018.

AKADEMICKÁ  KONFERENCE  „MORAVA 1918“, BRNO  3. 10. 2018:

                Ve středu 3. října 2018 byla pod patronací  Moravského kulatého stolu – volného sdružení spolupracujících moravských organizací a aktivistů – uspořádána akademická konference pod názvem „MORAVA 1918“. Konference byla obecnou součástí vzpomínkových akcí při příležitosti stého výročí vzniku Republiky Československé v říjnu roku 1918. Konala se v sále Dietrichsteinského paláce (Moravského zemského muzea)          na Zelném rynku v Brně v čase od 14 do 20 hodin. Přednášek na vybraná témata se ujalo celkem sedm lektorů, kteří následně po svém vystoupení, pokud to stanovený čas dovoloval, zodpověděli dotazy přítomných posluchačů. Text těchto přednášek bude součástí Sborníku   ke konferenci, který vydá nakladatelství Key Publishing s.r.o., Ostrava.

Doc. PhDr. Jiří Pernes, Ph.D.: Vznik Republiky Československé na Moravě.

„Zakladatelé československého státu se dušovali, že práva Moravy a Moravanů zůstanou v novém státě zachována“.

               Přednáška obsahovala nejprve stručný povšechný přehled událostí před a po 28. říjnu 1918, aby se pak soustředila na průběh těchto událostí na Moravě samotné. Skutečnost totiž byla před sto lety podstatně odlišná než jak ji už tehdy líčil soudobý tisk a než je předkládána veřejnosti v dnešních dnech. Snahy Moravanů o zachování existence v listopadu 1918 ustanoveného moravského národního výboru narazily na rozhodný odpor ze strany zakladatelů státu – veškeré náznaky samosprávy měly být umlčeny hned v zárodku. Obecné nadšení ze vzniku nového státu se na Moravě nekonalo.

ThDr. Václav Pavlosek: Úvahy tvůrců ČSR i postavení církví v novém státě.

„Nejen „Pryč od Vídně“, ale i „Pryč od Říma“. Rozkol v katolické církvi byl po vzniku Československa bolestný.

              Ve vytvořené republice vzniká Jednota československých kněží, církev ztrácí           na nátlak státu biskupy šlechtického původu, od katolické církve odchází téměř milion věřících. Vytrácí se tradiční společenské hodnoty, zhoršující se morální stav společnosti vrcholí nástupem komunistů k moci v roce 1948. Přednášející seznámil posluchače s řadou jmen významných církevních osobností, dnes neprávem zapomínaných, a s význačnými postavami katolického prostředí – například s jediným ministrem zastupujícím Moravu v první československé vládě JUDr. Mořicem Hrubanem.

Doc. JUDr. Karel Schelle, CS.c: Vývoj samosprávy na Moravě.

„V Československu neexistovala žádná samospráva- nepovažujeme-li za samosprávu to, co bylo nařízeno z Prahy.“

              Myšlenka samosprávy vznikla v roce 1848. Naplnění odstupňované samosprávy                      v  posloupnosti obec – okres – země nebylo po vzniku Československa na Moravě realizováno. Okresy nevznikly vůbec. Starostové obcí byly sice voleni občany, ale jejich volbu musela schvalovat státní správa. Zemské zastupitelstvo bylo voleno občany jen ze dvou třetin. Zbývající třetina zastupitelů byla jmenována (stejně jako zemský prezident) státem. „Samospráva“ tedy byla vytvářena rozhodováním státních úřadů.

Doc. JUDr. Jiří Bílý, CSc.: Československo: proč republika a proč ne monarchie.

„První republika byla řízenou demokracií.“

             V široké veřejnosti zůstávala náklonnost k monarchistickému zřízení i po vyhlášení republiky. Tuto skutečnost vystihl i autokratický  prezident Masaryk napodobováním zvyklostí habsburských panovníků. Lektor uvedl vývoj v chápání podoby nového státu           u jednotlivých osobností, které pracovaly na vytvoření Československa, a příčiny názorových veletočů, na jejichž základě se z přesvědčených zastánců monarchistického zřízení stali v průběhu několika málo měsíců  rozhodní republikáni.

JUDr. Michal Hoskovec: Vznik ČSR optikou pozitivního práva.

„Zánik samostatnosti Moravy proběhl při vyhlášení Československa ve zřejmém rozporu s tehdy platným právem.“

             Lidé kolem T.G. Masaryka se snažili o rozbití rakouského státu s odůvodněním, že jako mnohonárodnostní není přijatelný, aby vytvořili jiný mnohonárodnostní stát, který už přijatelný být měl. Podle pozitivního práva se dopouštěli vůči monarchii vlastizrady, aby následným převzetím rakouských zákonů do zákonů republikových stejnou činnost označili vlastizradou. Sliby dané Moravanům při vzniku Československa byla jen prázdná slova,         o jejichž splnění nikdy nebylo uvažováno.

JUDr. Milan Staněk: Právní kontinuita po vzniku ČSR a Organizační zákon.

„ Za celých 100 let od vzniku Československa zažila Morava jakousi důstojnou roli jen po dobu 15 let. Je to důvod k oslavám?“

             Recepční norma – župní zákon – organizační zákon. Nový stát jako příležitost prosadit moc ambiciózních jednotlivců. Uveden postup tvůrců Československa, kteří nepovažovali jiné slovanské národnosti v novém státě za nic jiného než za Čechy, nanejvýš hovořící odlišným nářečím. Promyšlené blokování jakékoliv zmínky o Moravanech                 a o samosprávě Moravy našlo svůj začátek v českém nacionalismu Československé republiky po roce 1918 a vrcholí v současné České republice. Morava je dnes v kómatu.

Jiří Novotný: Etnicita a zneužívání národnostní otázky v Československu.

„ Morava doplatila na svou neschopnost vzepřít se českému a německému nacionalismu.“

             Přednášející se pokusil vysvětlit postupný zánik moravského vlastenectví vzepjetím českého a německého národního obrození v počátcích 19. století, taktiku českých obrozenců při získávání Moravanů pro myšlenku jednotného češství. Na výrocích  T.G. Masaryka nebo E. Beneše bylo dokumentováno naplnění čechizace při vzniku první Československé republiky i v době jejího krátkého trvání.  Důsledky popírání moravské národnosti a odlišností ve vývoji Moravy a Čech  v současné České republice byly v závěru přednášky shrnuty v několika nejkřiklavějších příkladech.

            Ohlasy na konferenci nejlépe vystihuje výrok jednoho z posluchačů: „To by chtělo pokračování! Něco takového v televizi nikdy neuslyším. Vůbec nic jsem o těch událostech nevěděl!“

            Organizátoři z Moravského kulatého stolu ještě během závěrečné neformální besedy, která se konala s účastníky konference při malém pohoštění v prostorách Moravského zemského muzea, začali uvažovat o svolávání  diskusních setkání s veřejností za účasti odborníků na otázku samosprávy a dějinného vývoje na Moravě. A to  v pravidelných intervalech a na různých místech naší moravské Země.

Milan Trnka

27. sněm Moravského Kulatého Stolu

27.SNĚM Moravského Kulatého Stolu se uskuteční v Lošticích
v sobotu 1. prosince 2018
v restauraci hotelu „U Coufalů“ na náměstí.
___________________________________________________________________________

NÁVRH PROGRAMU:
10:15 hod. – zápis delegátů a hostů.
10.30 hod. – zahájení, úvod, organizační pokyny k jednání.
10:40 hod. – přehled činnosti MKS za rok 2018, plnění usnesení z 26. sněmu.
10:50 hod. – zpráva o činnosti Rady MKS.
11:00 hod. – rozprava k předneseným informacím.
11:20 hod. – návrhy na další činnost a rozvoj MKS.
11:40 hod. – různé, rozprava.
13:00 hod. – usnesení, zakončení Sněmu.
13:10 až 13:55 hod . – přestávka na oběd.
Od 14:00 do 14:45 pro zájemce návštěva muzea výroby tvarůžků v Lošticích.
15:00 hod. – volné pokračování v rozpravě, konzultace.

Vysazení moravského zemského stromu

Aktivisté spolku Království Králického Sněžníku, z.s., člena sdružení Moravský kulatý stůl, Vás zvou k účasti na vysazování moravského zemského stromu v pátek 31. srpna 2018.  Akce se koná od 15 hodin v obci Malá Morava. Pozemek k vysázení zemského stromu je situován u silniční křižovatky na Zlatý Potok v Malé Moravě. 


Příjezd: autem z Hanušovic směrem na Králíky (nebo opačně z Králíků směrem na Hanušovice), veřejnou dopravou vlakem z Brna 11:18 do Hanušovic (příjezd 13:59 hod.) a odtud autobusem z Hanušovic – železniční nádraží 14:07 do Malé Moravy.